Vítejte u druhého dílu našeho malého daňového seriálu. V první části jsme se seznámili s daněmi, které vás čekají ve chvíli, kdy se stanete majiteli bytu (platí samozřejmě i pro nemovitosti obecně). A teď se společně podíváme na zoubek daním, které vás budou provázet po celou dobu vlastnění bytu, daň z nemovitých věcí. Ale aby to nebylo tak horké, ukážeme si i možnosti, jak si díky bytu daně naopak o něco snížit.

Daň z nemovitých věcí.

Tuto daň si nejspíš někteří z vás pamatují jako daň z nemovitosti, jak se jí říkalo do roku 2014. Někdy dochází k její záměně za daň z nabytí nemovitých věcí, kterou jsme si probrali v předchozím článku.

Jedná se o majetkovou daň, jejímž základním poznávacím znamením je to, že není až tak velká, takže vás pravděpodobně nezruinuje. Nicméně je trochu únavná, protože na rozdíl od již dříve probíraných daní, tuhle budete platit každý rok. Už napořád, dokud se s vlastnictvím bytu nějakým způsobem nerozloučíte.

Upravuje ji zákon č. 338/1992 Sb. O dani z nemovitých věcí. A jak už jsme naznačili výše, povinnost ji platit má každý vlastník nemovitosti. Tedy každý… zákon vlastně uvádí poměrně dlouhý výčet výjimek, u kterých dochází k osvobození od této daně, ale standardně se jedná hlavně o nemovitosti ve vlastnictví státu, obcí, církví… Nicméně pokud máte podezření, že se osvobození od daně může týkat i vás, neleňte a vyhledejte si výše uvedený zákon. Třeba budete mít štěstí.

V praxi to vypadá tak, že jakmile se stanete vlastníkem bytu, přihlásíte se k dani z nemovitých věcí podáním daňového přiznání. Lhůta je do konce ledna následujícího roku, takže pokud jste byt nabyli v průběhu roku 2020, musíte daňové přiznání podat do 31. 1. 2021.

Výše daně se stanovuje výpočtem, který vychází jednak z typu nemovitosti, jednak z její plochy a koeficientu. Na formuláři daňového přiznání je vše pečlivě vysvětleno, ev. dnes už existují online kalkulačky, které vám pomohou daň vypočítat. A pokud ve výpočtu náhodou přece jenom uděláte chybu, svět se nezboří. Finanční úřad vás na to prostě upozorní a vyzve vás k opravě. Pozitivní informací je, že se s tímto výpočtem budete muset popasovat jen několikrát za život. Jakmile totiž podáte poprvé daňové přiznání a tím se k dani přihlásíte, další rok už automaticky dostanete složenku do schránky. Pokud dojde ke zvýšení koeficientu daně, složenka automaticky přijde už na navýšenou částku. Pokud se daň ale zvýší z důvodu změny na vaší straně (například když rekonstrukcí nemovitosti dojde ke zvětšení její obytné plochy), máte povinnost podat daňové přiznání znovu a ve výpočtu zohlednit tento nový stav. A i když se s vlastnictvím bytu rozhodnete rozloučit, nezapomeňte do konce ledna následujícího roku tuto skutečnost finančnímu úřadu oznámit, jinak se dost dobře může stát, že po vás v květnu daň zase budou chtít.

Kdy byt daně snižuje.

Jak jsme už naznačili, existuje jedna cesta, kdy si můžeme díky vlastnictví nemovitosti daně i snížit. Týká se ovšem pouze nemovitostí, které byly financovány prostřednictvím hypotéčního úvěru (ev. úvěru ze stavebního spoření). Zároveň musí být splněna podmínka řešení vlastní bytové situace majitele nebo jeho rodiny.

V současné době tak lze v daňovém přiznání uplatnit úroky až ve výši 300 000 Kč ročně, což dělá úsporu na dani až 45 000 Kč. Nicméně, v rámci nedávného zrušení daně z nabytí nemovitosti došlo ke změnám i u výše uznatelných úroků. Pro úvěry uzavřené od 1. 1. 2022 bude maximální částka těchto úroků poloviční, tedy 150 000 Kč.

Toto řešení snížení daní bohužel nelze využít u investičních bytů na pronájem. Majitelé těchto nemovitostí si ale mohou splátky úvěrů na pořízení bytu odečíst od příjmu z pronájmu, a tak si snížit daň z tohoto příjmu. Ostatně, našim klientům v tom poskytujeme veškerý informační servis.

Pronajímáte byt a chcete zjistit, jak to dělat co nejjednodušeji? Nechte si zdarma spočítat, kolik vám váš byt bude vydělávat s námi.